Root Reap of Hell 1. Intro (Beethoven Allegro) 2. Litanie k Satanovi [Charles Baudelaire] Satane smiluj se nad dlouhou mojí bídou! Ó, ty, jenž nejvíc znáš Ó archanděli hněvu jsi zavržený bůh zbavený chvalospěvu jak ukrivdili ti kníže exilu ač byl jsi přemožen, nepřišels o sílu Ty, který všechno víš, Ty pane hlubin králi jsi lékař úzkostí a utišuješ žaly Ty, ktorý pronikáš svým zrakem arzenál kde kovy pohřbené spí v tvrdém lůne skál Ty, dáváš zločincům pod šibenicí klid jenž drtí, ponouká a pobuřuje lid Ty, abys zachránil nás z pozemského víru naučils míchati nás uhlí, ledek, síru Ty lampo vyhnanců a objevitelů jsi knězem šibenic a spiklých mstitelů Satane smiluj se nad dlouhou mojí bídou! 3. Sedm jezdcu Sedm černých jezdců řítí se temnou nocí, na jejich pláštích sedm černých křížů září. Každý kříž obrácený, tak to musí být, země již pod kopyty koní vaří. Řítí se k tajemnému cíli, ke svému otci, jenž Rootan jmenuje se. Krev stéká po černých hřbetech koní, když Abaddon dá povel zastavit. Země se otvírá a všechno kolem duní. Rootanův znak zjeví se před nimi. Skloní se před otcem svým všech sedm černých jezdců. Pentagram září, Rootan se usmívá! Z pochvy sedm ocelových mečů letí, u Pentagramu do země se noří. Rootan jim žehná obráceným křížem, vaří již voda všech světových moří. A již zase mají své meče pevně v ruce a v noční tmě všech sedm černých jezdců mizí... 4. Písen pro Satana Ach Satane, Ty vládče všehomíra, jak skála pevná je má láska k tobě. Nezměnitelná v tebe je má víra, obrácený kříž chci mít na hrobě. Tvůj obraz mám vypálený v srdci - v srdci, které je navždy tvoje! Když navštívíš mě někdy v noci, pentagram zazáří jak světlušek roje. Tvým jménem proklel jsem kostely a chrámy, mou duši sám Lucifer si vzal. Spálil jsem Bibli a podobný krámy a tobě své tělo věnoval. Vím, že jsem tvůj, jsem majetkem tvých synů a těším se na tvůj ohnivý Ráj. Jen vírou v tebe já odčiním svou vinu, pak půjdu dál, až na propasti kraj. Při Černé mši jsem vždy nesmírně hrdý, že do učení k sobě jsi mě vzal. Co nezmohou dnes jěšte žádné vědy, to všechno ty už dávno znal. Když skládám ruce do středu Pentagramu, a duše má se začne zachvívat, pak vždycky poznáš, že nikdy tě nezklamu, že navěky tě budu milovat! 5. Hrbitov Každou noc ve dvanáct hroby se otvírají mrtvoly vylezou klouby si narovnají Jen já tam s nimi býval u hrobky jsem stál a poslouchal jak hrají ten náš BLACK METAL ten náš BLACK METAL Hrají ho kostlivci jen bílý zuby svítí a mrtvoly tancují hroby se propadají! 6. Outro: Zvony 00:39