Žrec Žertva 1. Vítej, nový dne 2. Žertva Slunce, věčným ohněm Probuď pole posvátná Mokoši ať vzkvétá Naše země úrodná! Daruj mocný Perune božskou vláhu Snes nebeský déšť Ať naše hrdá krajina bují Odráží svou slovanskou čest! Neseme Ti zrní, základ našich krmí Neseme ti ovčí stříž, naše díky uslyšíš… Sláva Mokoši! Ty, jenž jsi prošla Plameny bitev ukrutných K tvé slávě zdvihnem meč Ve jménu předků prastarých! 3. Kamenný kult Svírám v ruce dar země Posvátnou hlínu z časů dávno minulých Tvrdá a suchá je ta půda, Kterou zasypán hrob mých otců jest! Zkroucené kořeny zeschlých stromů Proráží kameny Někde tam dole v zemi Ukryta je věčná moudrost. Nastal čas návratu K zapomenutým kořenům pohanským! Posvátný kámen tisíciletý Duchové hor tu bdí Cítím tu sílu skrytou v podzemí Kde prastarý menhir spí. Vracím se na místa Kde stávala slovanská hradiště Rozmlouvám skrze kameny S duchy skalního království. Úrodná černozem Skrývá své kamenné tajemství! 4. Lystoczku czerwenyj Lystoczku czerwenyj Czom sia ne zełenysz Stara mamko moja, stara mamko moja Stara mamko moja, czom mia ne ożenysz Ożenyłbym ja sia Mam ja na to wolu Ale gazduwania, ale gazduwania Ale gazduwania, toho ja sia boju Starał sia mi otec Że nia bude chował A ja na aprila, a ja na aprila A ja na aprila, uż mu narokował 5. Krev předků Rychle bratři, taste meče Chci slyšet křik a sten Nepřítel se na nás valí Tak braňte naši zem! Pozvedneme svoje zbraně Z ohně stvořeny A vstříc smrti vykročíme Na marš poslední. Hej, sláva bohům! Zlatou září sluneční Veď naše kroky Dažbogu, synu Svarogův Nenech zhynout své vnuky! S bohem války za zády Naše řady poběží Hej, Perune všemocný Dodej nám odvahy! Hej, sláva bohům! Bratři rychle do lesů Tam najdeme klid Však my se ještě vrátíme Nezradíme svůj lid Mezi větvemi stromů Načerpáme sil A s bohem sedmihlavým Dobyjem svůj cíl! Hej, sláva bohům! S řevem srdceryvným Vyběhneme vpřed Odvážně a statečně Vítězství nabudem! Až všechny zbraně utichnou A s nimi i řev Takhle hrdě zvítězí Jen slovanská krev! Slovanská krev! 6. Nový věk pohanský Za vlády slovanských bohů Silných a nesmrtelných Hrdost a čest našich otců Dosáhla vlasů Dažbogových Tehdy na zem předků dopadla morová rána Pouta s přírodou přetržena Naděje byla do země zadupána Ve jménu kříže zničena Naše posvátná krajina Zplodila tebe, tvé syny a dcery Nyní přišel čas návratu Do pradávné éry! Дружина Перуна, натянутый лук Мы кожей обшиты, Ярило нам друг Нам кони как стрелы, нам дружба стена Где храм полог неба, там вера сильна. V dnešní špinavé době Zanikla veškerá úcta Nikdo se neobrací na tradice Starého světa Věčný oheň v srdci plane Potomkům hromovládného boha V nás ozývá se volání krve A přírodní slovanská síla. Duchové našich předků Na nás stále vzhlížejí S naději, že jednou přijde Nový věk pohanský! 7. Nebeské stríbro Perunovo (Nokturnal Mortum cover) Skrz nebesa i mračna Připlíží se k smutné Luně V neprostupné mlze Spatří stříbro uvnitř v lůně Lačnost trhá žíly Když zloděj cestou přikrade se Vsedne na trůn nebes A bohům z očí jej odnese! Vznesl se nad bohy Získal jejich sílu Povýšil on Peruna Nad živé vše a mrtvé! Jako bájný Prométheus Dal lidem záři ohnivou Stříbrný dar měsíce je Tichým jeho poselstvím Národ dávno padlých hrdinů Přiměl povstat do války! Ať nebe rozpoutá svůj hněv! Pro pochopení víry! Tam, kde se v jedinou strast Spolčilo nebe i země Táhne se nejvyšší z hor Úzkost teď rodí se ve mně… Tu horu obchází zvěř, Z jara sem neletí ptáci Do smrti smrťoucí tu Poutníku cesta se ztrácí. Zná cestu jen jediný muž Bílého vlasu i vousu Dýkou on zahání mráz Déšť před ním se promění v Slunce. Až vstoupíš do nebeského chrámu Ukryj tam, co sílu v něm střeží Od lidských očí, od vran Zemským čárům, a navěky všem Lžím! Rozezní se chór Probudí se otců sláva Strážcové se vrátí zpátky do země stínů. Zášť, vrytou touhou neskrývána Pramen bídy nechť navždy Zpustne v korytách! Přes sedmero sivých vod Přes dvanáctero modrých lesů Prchal zloděj pustinou Stříbrnou! Divým větrem poháněn A hustou mlhou ukrýván Byl okouzlen tou nádherou Stříbrnou! Národ, jenž lunou blahoslavený Symbol irijské slávy Vlčí krev a krutost lidu našeho Ve válce za pravdu a čest! Pravda, kdo z nich ji má Pravda, kdo ji zná Jeden cestu nám dal Stříbrem ji lemoval. Pravda, kdo z nich ji má Pravda, kdo ji zná, Druhý stříbro na něm jen Pokorně získal. 8. Raráš Rakáša Od mlýna za špejcharem Na cestě říční val Dávno už nevzpomíná se Kdy a kdo ho tam dal. Devět dní do dožínek Blíží se hodokvas Náhle je pěšina volná kámen v potoce zas. Raráš Rakáša otepy stáčí Kdo se mu znelíbí toho omráčí V čase žní klasy on klátí Kdo k němu zabloudí živ se nevrátí! Mladičká duše čistá Děvucha švarná dcera K démonu Černobohu Cestou se vypravila. Viděl já jsem ručenku Po krvavém pláči Déšť jí v lese smutnou písní Spící prsty smáčí. Mladičká duše čistá Děvucha švarná dcera Démonu Černobohu Své srdce zaprodala V zmar.